Příbeh o zaslíbeném Švýcarsku

 Přestěhoval jsem se do Švýcarska vše vypadalo z počátku příjemně, než jsem začal poznávat toxické lidi a narcisistické zrůdy, která tato země má více než dostatek. Příroda je krásná, ale lidé jsou z velké části toxičtí. Za celou dobu jsem tam byl schopen udělat pouze pár přítel, ať už to bylo z důvodu falešného kovidu. Jsem pracovitý člověk a přes dva roky hledání práce ve Švýcarsku mě dovedlo k vyhoření, ale to je jiný příběh, který také jednou budete moci shlédnout. Jejich přijmání je toxické a vysoce. Musíte vyplnit padesát dokumentů a ještě se vám mnohdy ani nejsou schopni ozvat, musíte mluvit perfektní němčinou a disponovat papírem na uklízečku etc.. To je jedna z odvrácených stran. Tím nechci ubírat nic na přírodních krásách, které Švýcarsko nabízí, ale o ty tyto krásy se Švýcaři ani trochu nezasloužili, to poskytla matka příroda. 

Proč jsem se rozhodl napsat o tomto článek, byla poslední kapka kterou mi poskytli na letišti pod záminkou pomoci, což byl pravý opak toho co bych v dané situaci za pomoc považoval.

Po mnoha situacích co se mě stali, jsem se rozhodl navštívit Venezuelu o které je jiný příběh. 

První den a to dne 1/4/2023 brzy ráno jsem měl mít let z letiště v Zurichu se společností TAP Portugal. Byl jsem na letišti včas na odbavení, kde jsem dal své zavazadlo, dostal letenku, ale kvůli nedostatku personálu a mnoha lidí bylo odbavení velmi pomalé a zmeškal jsem svůj let.

Důvod byl, ale zcela jiný, který jsem zjistil až později. Kontrolou jsem prošel 5 minut před odletem po více než hodinovém čekání ve frontě. Ihned po odbavení jsem se zařadil do fronty na kotrolu. A hned po odbavení rychle koupil vodu a běžel k bráně, bohužel letadlo už bylo pryč. Žádná pomoc od zaměstnanců letiště. A obvinili mě, že jsem opilý, což jsem nebyl a měl jsem jen vodu. Což může potvrdit i blondýnka, která se pravděpodobně věnuje antikonfliktním aktivitám, která v tom jela taky.

Již před tím jsem měl asi tři týdny problém s celním a doručením balíčku což rozhodně nepřispělo k mé pohodě. Potřeboval jsem tedy uvolnit stres a náležitě se ozval.  Pak si mě začali přehazovat jak horký brambor a pingpongový míček z jedné přepážky a místa na druhé, nejdříve mě poslali do Tap centra, z Tap centra do ztrát a nálezů. A tak si mě asi do 11:00 přehazovali jako horký brambor z jednoho místa na druhé asi k 10 přepážkám.
Nejprve Tap Portugal, pak Ztráty a nálezy, service, ptal jsem se na reklamace absolutně nereagovali. Nejprve jsem čekal na zavazadla, ale žádné jsem nedostal, poté, co jsem byl zpět v Tap po celodenním maratonu z jednoho místa na druhé, mi přerezervovali let na 3.4. stejný čas. A poslali mě zpátky do ztrát a nálezů, jestli si zavazadla nechají, nebo mi je dají. Řekli mi, že si po dlouhé době nechají zavazadla. Poté jsem jel do Curychu spát.

Moc jsem toho nenaspal. A nevyžadovali test na covid ani na velvyslanectví tento požadavek nebyl což jsem zkontroloval zejména na stránkách pro velvyslanectví a vízovou povinost. Nebyli schopni mi poskytnout jasné informace natož pomoci. A jak jsem to řekl, obviňovat mě z opilosti mě naštvalo. Vyspal jsem se vrátil klíče a jel jsem na druhý let.

Byl jsem tam velmi brzy, abych let nezmeškal. Dorazil jsem tam během dne a rozhodl se strávit noc na letišti, kdyby náhodou bylo zase mnoho lidí. 

Spal jsem a přišel jsem jsem 2.4. v cca 23:00-24:00 cca 1:00 hod. Dal jsem si jedno malé pivo. Zkusil jsem si trochu zdřímnout, protože v tuto dobu nebyl nikdo k dispozici. Po otevřeném přihlášení asi po 4 hodinách otevřeli, nepříjemní arogantní zamšstanci, když jsem jim oznámil, že nemám vakcínu mi nedali letenku a nutili mě do covid testu. Nabídnul jsem, že mohu udělat test v Portugalsku, tam jsem měl přestup na Venezuelu mezi evropskými zeměmi, není vyžadován a to ani do Venezuely, a ověřoval jsem si to na ivisa.com, kde mají aktuální informace z ambasád, i přes to jsem byl nucen udělat PCR zaměstnanci letiště, zjistil jsem, že je to skorumpovaná smečka domluvených hajzlů, kovid test mě stál 150 švýcarských franků plus náklady na jídlo pití, na tap měli zavřeno a nikdo nebyl schopen poskytnout žádné informace, a ani jsem nebyl informován, že je to povinné, což jsem jim následně vyvrátil dotyčnými informacemi i přesto mě donutili kovid test udělat. Přišel jsem večer předchozí den, aby se to už neopakovalo a váš zaměstnanec mě opět udělal noční můru a znovu mě obvinili, že jsem opilý, i když jsem si dal před pár hodinami malé pivo. Myslel jsem, že stihnu let 3.4. ale kvůli arogantním zkorumpovaným zaměstnancům jsem zase zmeškal let a tentokrát z důvodu, že jsem vratil klíče jsem neměl ubytování jsem byl nucen strávit na letišti dlouhý čas, zaměstnanci si to evidentně užívali a mysleli, že jsem idiot to se pěkně spletli, ale vůbec mi to nepřišlo vtipné, ani jejich urážky, že jsem opilý, což nebyla pravda.
Byl jsem dokonce na policejní stanici. Poslal jsem řádnou stížnost, na což mám právo. Udělal jsem video jednoho šmejda, kterého se ptám, proč mě nutí do covidu když to není ambasádou vyžadováno. To jsem ale netušil, že v  tom jede také letištní policie.  Policie, se snažila nutit mě smazat video, co jsem natočil, jako důkaz, že si vynucuje očkování a potvrzení o covidu. Rozplakali mě, nelžu, takže mi otevřeli staré jizvy v mém srdci.

Ještě se snažili to hodit na mě že je to moje vina a všemožným způsobem toxické komunikace toto obrátit proti mě.

Díky jejich hnusnému přístupu a spojení jako supů vůči mé osobě jsem se rozhodl napsat tento příběh a odkrýt jejich hnusné praktiky. Když vezmu, že se proti mě muselo spojit nejméně 30 zaměstanců letiště, kolik je jejich výplata za 4 dny utrpení a ponižovaní a chovaní se k člověku jako k aportovacímu psovi a vemte můj čas i utracené peníze. Tak si to dovete spočítat. Tohle by jim mělo být odepřeno stejně tak jako pracovat pro lidi. 

Následně přesunuli můj let po stížnostech a po vynuceném kovid testu na 6/4/2023 kdy jsem konečně odletěl. Arogantí zkorumpovaní šmejdi první pouštěli své kamarádíčky a tady jsem se dozvěděl celou pravdu o té zkorumpované špíně. Nejen letiště, ale i společnosti Tap portugal jejich zaměstanců ve švýcarsku a policii. Měli nasmlouváno mnoho letů, absolutní nedostatek personálu a ještě k tomu se snažili, aby člověka na letišti vyždímali za hotel a kovid testy, na vině bylo jak letiště tak společnost Tap Portugal.

 

 Měl jsem mnohem lepší mínění o zemi zvané Švýcarsko, ale tohle totálně obrátilo můj pohled na zemi jako takovou negativně, toxická zkorumpovaná země plná hajzlů.

Požaduji finanční odškodnění za urážky a pomluvy. Nebyli mi schopni dát ani hotel, natož pomoci. Jediná jedna paní mi mírně pomohla dala vodu a jablko. Za což jsem jí pak koupil Čokoládu.