Hodně jsem přemýšlel zda tento článek umístím na mé stránky, jelikož bez všech souvislostí by to nebylo to pravé a ztratilo by to i na autencititě. Jednotlivé články jsou o lidech a situacích v mém životě aneb chceš-li rozesmát pánaboha, řekni mu své plány.

 Doufám, že to někoho potěší, zejméha hejtry a narcisistické zrůdy, f..ckčekry, cenzoristy, nebo zavírače úst, etc…, kterých jsem potkal v životě dostatek, ale i mnoho dobrých lidí, kteří se ocitli v podobné situaci, že v tom nejsou sami.

 Po rozchodu s přítelem a úmrtí dvou mých příbuzných, což mě dovedlo k tomu, abych se dopátral, jak je kovid a virologie vykonstruovaná lež, ale o tom je jiný příběh a problémech ve Švýcarsku s celními úřady při doručení mobilního telefonu, zejména na letišti o čemž si můžete přečíst v článku https://pozorpozor.cz/pribeh-o-zaslibenem-svycarsku/. jsem dorazil jsem do Cararasu, kde ještě několik zkorumpovaných se snažilo hrát covid divadlo s rouškami včetně jmenované letecké společnosti.

 Jinak je nikdo jiný neměl. Po opuštění letiště šlo vidět roušku pouze u skalních příznivců covid šikany jako např. Ital Cambio v Caracasu, kde se security choval jak největší nepřívětivý agent STB a připadal si strašně důležitý, jednou mi dal sežrat, že nemám kalhoty, kdybych měl sukni, asi by to bylo v pořádku v tom horku, stejně jak to udělali na protest taxikáři ve Španělsku.

Podruhé, že nemám hadr na ústech a volně dýchám, když jsem se snažil jasně vysvětlit pomocí jednoho kamárada, který mi pomohl překládat, že ambasáda to nevyžaduje, i přes to se pasoval se na rozhodčí orgán a zamezil vstupu. 

Bylo teplo, kdo by je v teple a horku nosil. V tom horku by si dříve nebo později způsobili kolaps přehřátím organismu.

Po celní kontrole a vpuštění do země jsem hledal dopravu do Caracasu. Bohužel autobosová zastávka chyběla a značení téměř žádné, pouze takzvaní naháněči, kteří jako jedni z mála mluví anglicky.

Vzal mě taxikář přímo z letiště, není to moc daleko a účtoval si přemrštěnou částu, což se vám může stát i v jiných zemích, ale vzhledem k probíhající krizi se to stát může, stejně jako v jiné destinaci i v Evropě, kde vás napálí stejně, toto trošku kazí pohled na turistické destinace i země a mnoho turistů je tímto chováním odrazováno a nejsou si schopni užít danou destinaci, jak by chtěli.

Je proto dobré si objednat taxi přes aplikaci jménem Ridery, což je zde místní aplikace pro taxi a vyhnout se tak nepříjenému zážitku, pokud cestujete na vlastní pěst.

Při cestě z letiště, když jsem dozazil do Caracasu již byla tma. Jelikož vím, že Google a další společnosti využívají mnohdy cookie ke zvyšování cen a v každém státě je cena jiná nebo nadsazená, tak jsem se rozhodl hledat ubytování na místě, což zpravidla vyjde mnohem lépe a máte i představu o místních cenách a poměrech nnohem lepší, než když si objednáte jeden týden válení u moře, i když tato možnost tu také existuje. Počasí je tu teplé a zřídka tu prší, cítíte vlhkost ve vzduchu v jižních oblastech Venezuely prší mnohem častěji a vlhkost je mnohem vyšší.

Mnohé pokoje jsou proto vybaveny klimatizací, která vám zpříjemní spánek, pokud nejste na vyšší teploty zvyklí. Časový posun je tu 6 hodin, takže mi nedělalo větší problém si navyknout z důvodu, že jsem chodil spát zpravidla kolem jedné, někdy ve 4 ráno ve Švýcarsku. Také jsem přemýšlel, jak říkají lidé overthinking, zda je se mnou něco špatně, co jsem udělal špatně etc.. nic, to byli narcistické zrůdy, co dělali špatně mě a snažili se to hodit na mě, že je to moje vina, jejich psychosociopatické manipulace s lidmi jsou ubohé a za falešného covidu to bylo více než viditelné.  Že já jsem ten problém za jejich chyby, ale nemá smysl s nimi bojovat, jediný smysl má se jich pouze zbavit. Je možné, že jsou to náhody, ale mě to rozhodně jako náhody nepřišly, spíše dobře promyšlený plán paranoidních psychopatů a sociopatů.

Vzhledem k rozchodu a absence podpory z jakékoli strany, vlády, mimochodem jsem si vzpoměl na heslo Fialy (nikoho nenecháme padnout). Také mám dodnes zablokovaný Facebook-Meta za slova nice and amazing a za reklamace na reach a blokovaní reklam včetně posílání děvek a lidí z Bangladeshe od milého Facebooku-Mety, namísto požadované anglicky zaměřené cílené části lidí . Twitter, Seznam, Parlamentní listy za pravdu nejen o covidu, ale i o nich a to nemluvě o milém Google, který doposud nereagoval na moji stížnost, že daná zubní ordinace v Praze si z mého účtu dělala reklamu i přes dvojí zabezpečení.

To mě stálo další peníze, které Google, potažmo heckři odcizili z mého účtu.  Youtube, který mě smazal reklamy a cenzuroval. Ono vytvoření webu za minutu, jak tvrdí včetně psaní článků rozhodně není. SEO a dalšíc věci okolo, včetně vytvoření sociálních profilů a pořád samé abgrade, úprava fotek, videí, editace, etc.. dá dost práce. Smazaná práce, kterou jsem byl nucen dělat mnohokrát, mnoho článků a příběhů na webech, které mi byli zlikvidovány, ještě jsem při tom hledal práci, takže jsem se opravdu nenudil. Mimochodem před pár dny se mi ozvali ze Švycarska po třech letech hledání práce, jestli nechci dělat podlaháře z jedné agentury, když na mě neměli čas tři roky, tak co bych tam dělal.

Vraťme se ale ke Caracasu o kterém je jeden z mých příběhů. Přespal jsem v hotelu, kam mě dovezl taxikář, jelikož znám tyto triky na turisty a tito taxikáři jsou většinou ještě domluvení s hotelem za provizi, tak jsem hledal levnější pohodlnější ubytování, jelikož jsem cestoval na vlastní pěst, po rozchodu ani moc peněz, díky milé pomoci od vlády a covid maniaků včetně zablokovaných, smazaných sociálních sítí a webových stránek, milého letiště a Googlu hackrů viz. další příběh, etc.. jsem neměl ani chuť se vrátit do této země i zdůvodů jiných, možná jednou o tom napíši taky příběh. O milé rodince, zaměstnání a me too, ale to by už byla autobiografie.

První týden jsem ubytován v hotelech, některé mají velmi tvrdé matrace, takže mě bolelo celé tělo, nepomáhalo mi to zrovna si perfektně odpočinout po příběhu ze Švýcarského letiště a letu, přestupech a brzkého vstávání. Nutilo mě to hledat jiné ubytování a to v soukromí, zároveň poznat Venezuelu jako zemi, vždy jsem chtěl navštívit jižní Ameriku. Po příjezdu jsem se potýkal s častými výpadky signálu Vodafone, mnohdy na několik dnů, které bylo jediné spojení s Českou republikou a nutností, jelikož veškeré služby jsou navázány na tefenní číslo, z dálky to jen tak nezměníte, kontakt na facebook a twitter opravdu není zárukou, že něco vyřídíte popř. chabá podpora mnohých institucí, které nemají uveden ani email kam se v případě problému obrátit. Zrovna v ČR byli obrovské výpadky a než to tady ve Venezuele zprovoznili trvalo to týdny. Když jsem měl signál, neměl jsem wifi, když jsem měl wifi, neměl jsem signál. Když jsem měl signál a wifi pro změnu vypadla elektřina etc… a tak stále dokola. Země prochází humanitární krizí způsobenou korporacemi, covidismem, tak i korupcí a restrikcemi USA. Vzniká tu nezávislá ekonomika na státu v podobě jenotlivých soukromníků a téměř každý tady má malý podnik, komunity spolupracují a mnozí prodávájí z domu nebo na ulici, to co zrovna má.

První týden, jsem navštívil některé památky v Carakasu, procházel město a poznával místní kulturu a měnil hotely, které ne vždy za danou cenu nabízely kvalitu spánku, což je nejdůležitější a byl to celkem boj sehnat hotel, kde se kvalitně vyspat. Následně jsem se vydal směr jih Venezuely po pobřeží do Todosany a Guairy a mnoho dalších zajímavých míst. Bez internetu nebo s omezeným přístupem a bez pomoci místních bych se neobešel, ti většinou mají fungující internet v telefonu nebo znají jak to ve Venezuele chodí a jsou velmi přátelští a to jsem byl v růyných oblastech, kde místní trvrdili, že je to nebezpečné, nebezpečí jsem od nikoho nezažil ani necítil, opakovaně se ujišťovali, zda jsem v pořádku.

Jak informují některé weby o Caracasu, že se jedná o jedno z nejnebezpečnějších měst na světě toto nemohu rozhodně potvdit a doporučuji toto město zařadit na jedno z nejpřednějších příček, oproti narcisistickým městům jako Zurich, který je předražený a zaslouží si spíše z hlediska chování lidí jedno z nejposlednějších příček na světě, až na pár vyjímek a míst mimo město. Všichni se ke mě chovali slušně a přátelsky nejen přes den, a to i v noci, kdy jsem se zpravidla vracel vyspat. Viděl jsem i člověka, který jedl odpadky, tak jsem mu poskytl drobnou pomoc, protože peněz jsem u sebe mnoho neměl. Nikdo mě nenapadl ani neohrožoval a snažili se mě pomoci, jelikož jsem byl bez internetu a GPS zde fungovala sporadicky, ale rychle jsem se začal ve městě orientovat dle náměstí, památek i když město je rozlehlé a najdete tu od částí podobných městkému slamu, až po bohaté čtvrti.

Potkal jsem tam nové přátele o kterých se dozvíte v různých článcích, právníky Ana, Eleusis a Carlos z @afrocafe_restaurant, kteří mají malou útulnou kavárnu s nástěnými malbami s africkým motivem v výtečnou kávou včetně kuchyně ramen nebo jiných místních pokrmů #catcafé @klentaza, Av. Urdaneta diagonal to the CICPC, které má jedna příjemná talentovaná architektka pomáhající kočkám z ulice a poskytuje jim péči a hledá pro ně nové majitele, místo s krásným interiérem i barem, který navrhla. Dále jsem narazil na šperkařku, která dělá krásné šperky, Aidreina Pénou a Grebana, který nad ní bydlí a dělá popeláře, La concordia 64, kteří mají malé bistro s výdejním okénkem. Můžete vyzkoušet místní Empanadas což je jeden z častých pokrmů, Copa nebo si dát místní pivo Plzeňského tipu Polar.

První týden byl celkem hektický z důvodu zkoušení různých hotelů, snažil jsem se zařídit telefonní službu, ať mám připojení k internetu, bohužel udělali chybu a po žádosti o předplacenou SIMkartu mi dali plán, který jsem nechtěl, také jsem vybral asi špatného operátora, bohužel moc možností tu není. Což bylo před odjezdem z Caracasu, takže jsem strávil cca 3 týdny cestováním bez internetového připojení a z důvodu, že mi byl telefon zaslán pozdě, ještě ne v kvalitě, která byla uvedena, až den před původně plánovaným odletem v 5 ráno z důvodu milé celní zprávy Švýcarska, to se nebavím o přístupu místních poštáků, který mi ještě zadržoval balíček a informovanosti o tom, že balíček je na poště, ale měl ho pošťák. Pošta je mimochodem 2 km vzdálena včetně bankomatu, Takže jsem měl nekolikrát rozcvičku, nucení stáhnutí Twintu abych zaplatil s totální absencí terminálu na karty, tak jsem neměl ani nainstalovaný překladač a stihnul nastavit pouze základní funkce, ale objednaný telefon se mi podařilo dostat, po téměř půldením nechtěném Maratonu. Při odjezdu do jiného místa Todasany.

Pokračování v dalším článku.